Smrkové lesy na Vysočině mizí před očima. Kůrovec v kombinaci se suchem napáchal za posledních několik let neuvěřitelné škody a na mnoha místech úplně změnil ráz krajiny. Jen těžko hledat na něčem tak smutném cokoliv pozitivního, ale pár věcí se přeci jen najde.
Tak předně se ukazuje, že příroda je mocná čarodějka, a že ji nějaký brouk jen tak lehce neporazí. Jen pár měsíců po odjezdu těžké techniky se holé pláně zelenají náletovými dřevinami a bujícími keříky nového lesa. Jak dalece je tento proces řízen nebo ovlivňován samotnými lesníky jen těžko odhadovat, ale podle skladby mladých stromů snad konečně končí období smrkové monokultury. Znovu se objevily některé skály a zapomenuté vyhlídky, které doposud ukrýval vysoký a hustý les. Díky historickým pohlednicím je možné říci, že v některých místech se krajina jen postupně vrací do své původní podoby, kdy ještě lesy zdaleka nepokrývaly takovou plochu, jako před pár lety. Došlo k obnově některých lesních cest a ke vzniku úplně nových tras, kterými se dostanete na dříve méně dostupná místa. Ano, většina cest je momentálně ve velmi neutěšeném stavu, ale jakmile definitivně zmizí těžká technika, bude příležitost pro jejich čištění a úpravu pro potřeby pěších turistů a příznivců horských kol. A krásných lesních stezek je v našem kraji opravdu nepočítaně. A v neposlední řadě si možná spousta lidí teprve nyní uvědomila, jak křehký celý ekosystém může být, a jak málo stačí, abychom se stali jen pozorovateli zkázy, kterou neumíme zastavit. Tak třeba si nakonec z kůrovcové kalamity dokážeme odnést i něco pozitivního a praktického pro budoucnost. Hezký víkend.
Komentáře
Žádné příspěvky