Máte malou vodní elektrárnu? A mohl bych ji vidět?

V názvu článku jsme si propůjčili známou formulaci nevěřící zájemkyně o byt z české komedie Kulový blesk. A není to náhodou. Klíčovým zdrojem energie v našich zemích po stovky let byly vodní toky. Mlýny, hamry nebo pily dokonale využívaly přirozený ráz krajiny, toky řek. Kde bylo vody málo, vznikaly rybníky, tedy pomyslné baterie, které následně dokázaly fungovat přesně tak dlouho, jak bylo třeba.

Dnes vzhlížíme k sluníčku a k větru, jako k primárním obnovitelným zdrojům. Vlivem dotací, vlivem legislativy, kterou si tak často komplikujeme smysluplné využívání zdrojů. Přitom se vůbec nebavíme o budování nových a nových elektráren, dalších překážek na vodních tocích a složitých inženýrských stavbách. Občas by stačilo jen oprášit staré mapy a podívat se, kde stával mlýn, hamr či pila.

Těžko si představit, jak moc odvážní museli být první první inovátoři a propagátoři elektrifikace. Tehdejší optikou totiž vlastně hodlali zničit mlýn a přestavět jej na něco tak zbytečného, jako je výrobna nějakého elektrického proudu. Z dnešního pohledu neuvěřitelná odvaha a důvěra v pokrok. A právě toto sebevědomí a odvahu dnes často postrádáme při budování moderní, udržitelné infrastruktury. Stále čekáme na pobídky a podněty z venčí, namísto vlastní invence a iniciativy. Zkusme se na chvíli trochu odvázat…

V naší zemi dnes funguje přibližně 1.500 malých vodních elektráren. Jejich majitelé jsou rozeseti po údolích řek a většinou jen dodávají vyrobenou elektřinu některému z velkých hráčů. ČEZ i eON následně stejný proud za troj až čtyřnásobek prodává koncovým zákazníkům, klidně i těm, kteří mají elektrárnu hned „za barákem“. Kdyby však majitelé malých vodních elektráren vybudovali nabíječky na auta či kola, mohou prodávat přímo koncovým zákazníků, kteří jistě ocení zelenou energii i dostupnost v krajině. Vodní elektrárnu totiž většinou najdete tam, kde je i ostatní infrastruktura regionu, jako silnice a komunikace.

Rybníčky a rybníky u mlýnů byly odpradávna také součástí přirozeného zadržování vody v krajině a zároveň skvělou akumulací energie, jejíž produkci jste mohli odložit na chvíle, kdy jí bylo nejvíce potřeba. V případě hrozících povodní mohly rybníky pomoci zachytit nejhorší vlnu a zmírnit tak konečné následky. Nakládání s vodou v krajině bylo zkrátka vždy něco, co jsme v našich zeměpisných polohách ovládali skvěle. A zatímco v Holandsku si pod pojmem mlynář každý představí majitele větrného mlýnu, v čechách je mlýn synonymem pro vodní kolo, rybník a hastrmana. Nevzhlížejme tedy tolik k řešením, se kterými přichází naši západní sousedé, ale budujme si páteřní udržitelnou infrastrukturu na základech, které nám postavili naši předci. Máme šanci být velmi rychle jedním z premiantů v udržitelné energetice a nakládání s obnovitelnými zdroji.

MVE - Malé vodní elektrárny

Malé vodní elektrárny se v Česku obvykle definují jako zdroje s instalovaným výkonem do 10 MW. Technologicky nejde o nic exotického – voda roztáčí turbínu, ta generátor, a vzniká elektřina. Rozdíl oproti velkým přehradám je v měřítku, v typu toku (často menší řeky, jezy, staré náhony, mlýny) a v tom, že jde velmi často o lokální, „komunitní“ nebo podnikatelské projekty.

V ČR je v provozu zhruba 1.400 - 1.500 malých vodních elektráren s celkovým instalovaným výkonem kolem 350 MW a roční výrobou řádově 1,1 TWh. To je asi jen 1 - 1,5 % celkové výroby elektřiny v ČR a přibližně 10 - 11 % výroby z obnovitelných zdrojů. Není to tedy zdroj, který by „zachránil“ českou energetiku sám o sobě, ale je to velmi stabilní, předvídatelný a nízkoemisní pilíř, který se hodí zejména v zimě, kdy solární elektrárny vyrábějí méně.

Silné stránky MVE

  1. Stabilní a předvídatelný zdroj - Na rozdíl od větru či slunce je průtok řek v našich podmínkách relativně stabilní – sice kolísá (sucha, povodně), ale ne během minut či hodin jako u fotovoltaiky při oblačnosti. Proto MVE pomáhají vyhlazovat výkyvy výroby.
  2. Zimní výroba a podpora sítě - Malé vodní elektrárny často vyrábějí právě v obdobích, kdy je spotřeba vyšší – v zimě, ráno a večer. To je cenné zvláště s rostoucím počtem tepelných čerpadel a elektrifikací vytápění.
  3. Nízké emise a dlouhá životnost - U dobře postavených MVE jsou emise na 1 kWh srovnatelné s velkými vodními zdroji – tedy velmi nízké. Investice se rozpočítává do desítek let provozu, často i 50+ let.
  4. Propojení s regionálním rozvojem - MVE bývají často navázané na místní podnikatele, obce a regionální projekty (rekonstrukce starých mlýnů, jezů, jezírek). Kromě elektřiny mohou podporovat i turistiku a edukaci – exkurze, naučné stezky, návštěvnická centra, nabíječky pro auta i kola.

Limity a problémy rozvoje

Přestože odborné odhady mluví o potenciálu „stovek“ nových MVE, rozvoj je jen velmi pomalý. Faktorů je hned několik, přičemž jedním z klíčových je přísná environmentální regulace. Nové jezy se povolují jen výjimečně, z důvodu ochrany migrujících ryb a říčních ekosystémů, požadavků na minimální zůstatkový průtok a obav z dopadů na povodňové průtoky. To znamená, že klíčový prostor je v rekonstrukci a modernizaci stávajících jezů, mlýnů a starých MVE, ne v plošném „zastavění“ dosud volných toků. Mezi další komplikace pak patří :

  1. Složitý a zdlouhavý povolovací proces - Investor MVE musí projít kombinací vodoprávního, stavebního, environmentálního a energetického řízení. Podle provozovatelů trvá příprava i 8–10 let a projekty často naráží na rozporná stanoviska úřadů a dotčených orgánů.
  2. Ekonomika a nejistota podpory - Výkupní ceny či zelené bonusy se v minulých letech měnily a důvěra investorů byla několikrát otřesena (např. retroaktivní zásahy u jiných OZE). U MVE se nyní připravují cílené podpory, ale provozovatelé upozorňují na riziko, že bez dlouhodobé stability „nedosáhnou“ projekty na financování.
  3. Společenské vnímání - Část veřejnosti si MVE spojuje s vysycháním koryt, bariérou pro ryby a „zničením řeky“. Provozovatelé naopak argumentují výsledky kontrol, podle kterých drtivá většina MVE dodržuje pravidla a při správném provozu může naopak pomáhat se zadržováním vody a stabilizací koryta.

Kolik potenciálu ještě v ČR máme?

Odhady se liší podle metodiky, ale obecně se ukazuje, že reálně využitelný potenciál MVE v ČR byl už před lety odhadován na cca 30–50 % nad současným stavem, hlavně rekonstrukcemi, modernizací a využitím stávajících stupňů. Podle aktuálních vyjádření Komory obnovitelných zdrojů energie a Cechu provozovatelů MVE je v ČR potenciál pro stovky nových malých elektráren, především s menšími výkony pod 1 MW. Reálně to znamená, že MVE mohou zvýšit svou výrobu z dnešních cca 1,1 TWh/rok na řekněme 1,5–2 TWh/rok (při kombinaci modernizací a nových projektů) a dál tak posílit svou roli stabilního zimního zdroje v mixu OZE. Nepůjde o revoluci v číslech, ale o významný příspěvek k diverzifikaci, kdy každé stabilní procento výroby z vody se počítá. A jaké technologie a přístupy budou klíčové?

Modernizace stávajících MVE - výměna turbín za účinnější, automatizace řízení, lepší regulace průtoku, zvýšení bezpečnosti vůči povodním, doplnění rybích přechodů a dalších ekologických opatření.

Využití stávajících jezů a mlýnů - Mnoho jezů a historických objektů má zachovanou vodní infrastrukturu (náhony, spadiště). Přidáním moderní turbíny lze často relativně šetrně získat nový zdroj elektřiny – bez budování nových bariér na úplně volných tocích.

Kombinace s dalšími technologiemi - MVE + bateriová úložiště (vyrovnání krátkodobých špiček), MVE jako součást „energetických komunit“ obcí, využití výkonu MVE pro lokální výrobu vodíku, případně napájení tepelných čerpadel či menších lokálních sítí.

Moderní plánování a digitalizace - Digitální modely toků, simulace průtoků a lepší integrace dat o životním prostředí umožní navrhovat MVE tak, aby minimalizovaly ekologické dopady a maximalizovaly přínos pro síť.

O budoucnosti malých vodních elektráren bude rozhodovat politika a na ni navazující legislativní podpora. Budou třeba jasně nastavené podmínky podpory v čase (např. v rámci programů typu OP TAK pro malé vodní elektrárny) jsou zásadní pro bankovní financování projektů. Zjednodušením povolovacích procesů – jedno místo kontaktu, jasně dané lhůty a transparentní pravidla pro ekologické požadavky. Významnou roli sehraje podpora regionů a obcí! Některé obce už dnes podporují projekty místních elektráren jako součást strategií energetické soběstačnosti a adaptace na změnu klimatu. Tam, kde je lokální shoda, se projekty prosazují výrazně snáz. Tím zásadním faktorem ale bude stejně jako v minulosti odvaha… Odvaha v inovacích, podnikání a v prosazování smysluplných cílů. Tak si držme palce a klobouky! :-)

Zpět na přehled

Komentáře

Žádné příspěvky

Přidat příspěvek

Maximální počet znaků pro zprávu je 1000. Napsáno znaků: 0
Není povoleno vkládání HTML.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (44.8 + 41.3) *

Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Nahoru