Areál továrny byl po mnoho let zaplňován řadou budov, přístaveb a "přílepků". Když jejich funkce pominula, už jen hyzdily strohý industriální ráz hlavní budovy a továrních hal. Naše architektonická studie s nimi nepočítá a tak od jara probíhá jejich postupné odstraňování. Proč probíhají demoliční práce tak dlouho? Nestačilo by to bagrem strhnout, naložit na náklaďáky a odvozit na skládku? To bychom se hned v počátku zpronevěřili základní myšlence. Bourací práce probíhají formou postupného rozebírání objektů a třídění na hodnotné historické artefakty a použitelný stavební materiál, které uskladňujeme, na kabely a elektroinstalace, na střešní krytinu a dřevěné krovy, které separujeme, a na stavební suť, ze které se pneumatickým kladivem i ručně "preparují" železné armatury. Co není šance využít, odjíždí do sběrných surovin a na skládku. Není toho však mnoho. I pro suť se našlo využití při terénních pracech.
Když se stavěla továrna, na materiálu se většinou nešetřilo. Rozvody vody, vzduchu, plynu apod. jsou dimenzované velkoryse. Pokud půjde některé z nich využít ve spojení s moderními technologiemi plánovaných projektů, přinese to nezanedbatelnou úsporu nákladů a přirozené propojení s řemeslnou historií areálu. Železné trubky, které nebude možné využít v rámci stavby, poslouží k výrobě originálních interiérových prvků. První dotaženou realizací jsou stojany na kola pro Adrex Base Camp. Ty podle našeho hrubého návrhu vyrobil Petr Kupský. Dále máme v plánu zakomponovat kovový "odpad" i do designu nábytku pro ubytovací zařízení. Ale nepředbíhejme.
Aby Továrna vypadala i v budoucnu jako továrna, rozhodli jsme se využívat původní funkční prvky. Vytvořili jsme si vlastní malý "stavobazar" a z něj čerpáme věci dle potřeby. Nejprve je samozřejmě nutné vše očistit, nalakovat, promazat, případně doplnit novými součástkami jako v případě zářivek, což stojí nemalé úsilí. Zrepasovaná původní svítidla však vypadají v interiéru továrny skvěle a my můžeme mít dobrý pocit, že jsme nezvětšili "ekologickou stopu" zbytečnou dopravou a obalovým materiálem, které by generoval nákup nových světel.
Když jsme natírali kovová okna, bylo nám jasné, že jejich konstrukce nebude při budoucím zateplení budovy výhodná pro energetickou bilanci. Aktuálně však plní svoji základní funkci a umožňují hlavní budovu po letech vytápět a vysoušet. Výrazně delší životnost by měla mít železná vrata, která nachází uplatnění v interiérech. Zde pokračují v plnění svého hlavního poslání coby uzamykatelný průchod, ale mají navíc i terapeutickou funkci. Když vás totiž někdo naštve, můžete s nimi pro ulevení prásknout, aniž by se rozbily:)
Na ohni také mohl skončit na míru vyráběný "OSBéčkový" nábytek z původního Adrex Base Campu. Pokusili jsme se jej však šetrně rozebrat, přepravit do továrny a najít mu v nových prostorách vhodné místo. Díky tomu se mohou návštěvníci, kteří starý "bejz" znali, cítit v novém jako doma.
Pokud vás projekt Továrna Vír i naše koncepce směřující k udržitelnému hospodaření, energetické soběstačnosti a bezodpadovému hospodářství zaujal, sledujte aktuality na Údolí Svratky. Budeme také rádi za tématické podněty i nabídky spolupráce.
#makamvtovarne
Komentáře
Žádné příspěvky